Kalužiny

Petr Mano ve své knize citlivě zaznamenává drobné detaily z každodenního života a dává je do souvislostí s historií i duchem míst, která důvěrně zná. Hlavní těžiště jeho prózy tkví v propojení vysokého a nízkého, centra a periferie, města a přírody.

Texty nabízejí intimní existenciální pohled na autora samotného i na současný Písek a jeho nejbližší okolí.

Podobně jako střepiny z rozbitého zrcadla dokážou i drobné louže odrážet obraz svého okolí, byť se ztišenou hladinou rozlehlých jihočeských rybníků mají společného pramálo a mnohdy jsou znečištěné špínou z ulice. Přesto i v té nejmenší spatříme nejen celý příkrov nebe, ale i naše smutné postavy tisícem věcí ztrápené. V každé kaluži se totiž skrývá jezero, které nemá břeh.